Pfaffenschlag - zaniklá středověká osada Odkaz na mapu

Příjemné jarní, letní či podzimní odpoledne je jako stvořené k zamyšlení. A pokud si k tomu vyberete prostor obklopený lesem s odkrytými základy středověké vesnice Pfaffenshlag nedaleko od Slavonic, bude to úplně jednoduché. Sednete si ke stromu, zády se opřete o voňavý kmen, zavřete oči a vrátíte se o sedm století zpátky, do 13 století, kdy vesnice žila svým obyčejným životem...

A aby se vám dobře snilo a rozjímalo, nabízíme informace, i ke snění jsou dobré.

Pfaffenschlag, někdy nazývaný též Bobovec, byl založen ve 13. století na místě staršího osídlení. Vesnice zřejmě zanikla za husitského vpádu r. 1423 a již nikdy nebyla obnovena. Výzkum v 50. a 60. letech (Moravské muzeum v Brně) odkryl základy 16 obytných stavení a řadu předmětů denní potřeby: kovové radlice, srpy, lopatky, kosy. Některé z těchto předmětů můžete spolu s maketou vsi vidět ve slavonickém muzeu.

Půdorysné uspořádání vesnice bylo řadové, domy a hospodářské budovy stály rozložené podél břehů Slavonického potoka v délce 140 m. Na pravé straně tvořily pravidelnou zástavbu se štítovou orientací vůči potoku. Vznikla tak nedokonalá náves otevřená ve směru potoka.

Stavebním materiálem bylo dřevo, proutí, kámen a hlína, na kamenných základech stála sroubená část jizby, síň s komorou byly celokamenné. Vstup do domu byl do střední síňové prostory, odtud byl přístup do jizby a do komory. Domy měly patrovou sýpku.

Nejdůležitější částí domu byla jizba vybavená otopným zařízením - pecí s ohništěm, podlaha byla udusána, vymazána nebo také vydlážděna kameny. Součástí některých domů byly sklepy zahloubené mimo půdorys domu. Hospodářskými objekty byly obilní jámy s obsahem 6 - 20 hl, vypálenými stěnami a přístřeškem, dále podzemní chodby, tzv. lochy dlouhé až 30 m. a stavby jako chlévy, kotce a ohrady.

Zdrojem zemědělské produkce byla plužina, upravená pro trojpolní hospodaření, délka pásových parcel zde činila 800 m šířka 18, 27 a 36 m. Katastr osady měl obdélníkový tvar o rozměrech 3 km/2 km. Jednotlivá pole jsou dodnes oddělená nízkými mezními pásy valovitého tvaru. Celková výměra orné půdy činila cca 120 ha. Za předpokladu 11 usedlostí, připadalo na jednu 10 ha a stejně velkou výměru měly louky a pastviny.

Na základě písemných zpráv a pylových analýz se zjistilo, že středověcí lidé pěstovali pšenici, žito, oves, ječmen, proso, pohanku, hrách, čočku a vikev. Společně s chovem dobytka musel rolník získat prodejem produktů tolik, aby mohl zaplatit feudální rentu a zbylo mu na nákup nejnutnějších potřeb a nářadí.

Sociální a hospodářské poměry obyvatel žijících v Pfaffenschlagu nebyly stejné. Zatímco na pravém břehu potoka byly jen lánové usedlosti, na levém břehu stály také dvoudílné domky bez hospodářských budov osídlené podsedky - čtvrtina obyvatel obce. Privilegované postavení ve vsi zaujímali rychtář a mlynář. Nejpočetnější skupinou byli sedláci - držitelé lánu nebo jeho dílu (pololánu).

Jak byl objeven Pfaffenschlag

Bylo to v létě roku 1958, když mi zatelefonoval správce muzea ve Slavonicích pan Pauřík: "Přijeď v neděli, budeme hledat zaniklou osadu Pfaffenschlag", napsal nám v úvodu svého příspěvku pan František Valeš z Telče, dnes důchodce, který značnou část svého života věnoval studiu a fotodokumentaci historických památek našeho regionu a rád by se o své dojmy rozdělil.

Ale pojďme se již nechat unášet během času a vzpomínek, které je dobře si občas připomenout.Ve Slavonicích na mne čekali pan Pauřík a městský tajemník pan Bambas. Po cestě jsme ještě přibrali starousedlíka p. Beneše a za městem i lesního správce p. Vaněčka. Na silnici ke Stálkovu se hovořilo o tom, kde by asi osada měla být. Pan Vaněček jako znalec lesa tvrdil, že nic takového tam není, ale pan Beneš tvrdil, že jako kluk tam vídával základy domků.

Hledání trvalo poměrně dlouho. Procházeli jsme lesem křížem krážem, až si pan Beneš vzpomněl, že tam někde měla být studna. Vrátili jsme se na paseku, která byla jakýmsi mokřiskem. Tráva sahala po pás a celé místo bylo rozryto divočáky. Nakonec jsme studánku našli pod osamoceným stromem. Za pomocí větví jsme se přesvědčili, že studna je roubená kamenem a že jsme tedy na správném místě. V krátkém čase jsme v jižním směru pak nacházeli málo patrné základy. Nejvíc byl překvapen správce Vaněček, který nemohl pochopit, že když před časem zde káceli stromy, minuli toto bez povšimnutí.

Výzkumem osady Pfaffenschlag byl následně pověřen dr. V. Nekuda z Moravského muzea v Brně, který prováděl archeologický výzkum této lokality několik let, zejména v době prázdnin také za pomocí žáků ZŠ ze Slavonic. Další podrobnosti o této zaniklé osadě mohou zájemci najít v publikaci "Zmizelý život" od dr. Nekudy, která byla vydána roku 1967 Moravským muzeem v Brně.

Z Listů jihozápadní Moravy 7/1999